Pod tíhou splínu

... se nemusím hroutit. A když, tak jen nezbytně krátkou chvíli. Aby mu to nebylo líto a já si zas mohla v klidu snít svůj malý (občasně neuskutečnitelný) sen!

Teď už vím, co za to může. Z části! A tím pádem i vím, že to po čase přejde. Jenže když jste v tom (a přechod daleko!), když vás to zrovna bolí, drtí a svírá, někdy, v některých okamžicích, nepomůže vůbec nic. Nejmíň pak snaha o jakoukoliv "záchranu"...

Občas si prostě musíte říct, že to tak je!
Ale nerezignovat! To ne!
Jen vědět, že teď nejde udělat další krok. Nejde se drtit tím, že věci nejsou jak chceme, jak si přejeme a jak o nich sníme. Že některé sny potřebují o kapku víc času, než jsme byli zvyklí. Že některé návody a rady opravdu fungují jen některým a ty, co by fungovaly nám, jsme prostě jen ještě nenašli. A že někdy to nejlepší, co můžeme udělat, je zhluboka vzdychnout a říct si: "Jsem v prdeli!" Teď a tady!

A je fuk, co bude zítra. A já vím, že bude líp!
A je fuk, co tvrdí ostatní. Vím, že toho napovídají hodně!
A je fuk, že teď neznáte cestu. Věřte, že je jen trochu zasypaná pochybnostmi a nekonečným lánem úkolů, které děláte pro všechny ostatní a pro svoje holé přežití.
No a co!
Sakra, no a co!

Všechny dny nejsou takové!
Všechny dny nejsou plné nápadů a času!
Všechny dny nejsou jasné a zářící!
Všechny ty dny jsou ale VAŠE - jen pokud si dovolíte nechat i ty ne úplně příjemné být samy sebou. Nenuťte bad day, aby byl happy day! Neznásilňujte svůj koloběh života!
Prostě si jen řekněte: "Mám dostatek času pro uskutečnění všech svých snů!"

Ještě žádná afirmace mne dokázala tolik utěšit. Obzvláště v těchto posledních letech zoufání a doufání po mých snech. Když něco ochutnáte a víte, že je to možné, hodně vás drtí, když se vám to nedaří uskutečnit. Neznám nic horšího než když nemůžete dosáhnout na své sny, které máte na dosah ruky! Je snad něco ještě mučivějšího? Ne, nemusíte mne přesvědčovat, věřím, že může být...

A přesně v tyhle momenty, kdy jsem jak mezi mlýnskými kameny a už tak trochu (stydím se to říct!) podléhám, se nadechnu, zvednu oči a ty spočinou na nástěnce u pracovního stolu, na žluté kartičce s ručně psanou (a vcelku čerstvě vymyšlenou) větou:

MÁM DOSTATEK ČASU PRO USKUTEČNĚNÍ
VŠECH SVÝCH SNŮ!

Ještě jednou přečíst... Znovu. A ještě...
A pak mohu jít v klidu spát!
Vím, že mám pravdu.

Času dost!

text 422 slov - 29:58 minut